Úvodní obrázek

Kajak VUT

ZDrSEM Vodák ExlClusive

… na promodralé tváři zasychá pramínek krve. Je podchlazená. Kámen musel spadnout odněkud ze svahu. Nemá něco s páteří? Dýchá? Žije vůbec? Co všechno se honí v hlavách přibíhajících vodáků? Dokážou jí pomoct, dostat do bezpečí? Po několika minutách, za které stihli kajakářku vytáhnout z proudící vody a stabilizovat její páteř se dozvídají, že záchranáři nemohou dorazit. Drama pokračuje…

Čtyři dny od rána do pozdních hodin jsme poslouchali přednášky, rozebírali nebezpečné situace a tloukli nám do hlavy, jak je důležité používat rukavice nebo nesundávat helmy. Užili jsme si uklidňování hysterických simulantů, záchranu na vodě a na skalách i noční pařby. Učili jsme se vyhodnotit riziko vlastního ohrožení, rychle určit stav zachraňovaného. Dokázat mu pomoci.

…rozhodují se pro transport. V mžiku přepravují přes proud řeky pádla a vesty pro stavbu nosítek. Stále není jasné jak ji dostat na druhý břeh. Hlavně nepohnout s páteří! Kajakářka je zabalená v termofólii a prozatím stále dýchá…

Kurz dostal dárkem Šimon od lektorů ZDrSEMu. A věnoval jej nám. Byla to malá prověrka toho, co jsme si odnesli z jeho tréninků a cepování na vodě. Toho, jak jsme se vypracovali jako banda vodáků z jundrovské loděnice. Snad jsme obstáli. Jako parta kamarádů určitě. Víme teď, že se na sebe můžeme spolehnout, víme co zvládneme a poslení zážitky nás stmelily ještě více.

…o kousek níž po proudu probíhá další drama: Nedýchá! Nežije!! Sundej ho z toho kamene!!! Jedna, dva, tři, … dvacetdevět, třicet. Dýchej! Jedna, dva, tři… Ve chvíli kdy přijela pomoc, konstatoval lékař pouze smrt. V očích vyčerpaných zachránců je vidět bezmoc a prázdnota. Měl jméno a ti kluci ho znali. Ten den udělal chybu a zřítil se ze skály…

V takových chvílích si člověk uvědomí, jak jednoduché je ztratit lidský život. Jak důležité je být na situace, kdy je život ohrožen, připravený. Každá vteřina zaváhání může rozhodnout. Proto to neustálé opakování. Proto ten dril. Dril, který přinesl spoustu emocí a slz. Poznali jsme, že záchrana může mít dobrý, ale i špatný konec.

…klesá jí tep. Je podchlazená čím dál tím víc! Všechno jakoby trvalo věčnost. Transport po kluzkém břehu je zdlouhavý, ale každý zbytečný pohyb ji zabíjí. Bezpečnost je na prvním místě! Hlavně nic neuspěchat! Nakonec ji sehraná parta dostává přes proud. Tentokrát boj o život vyhrávají.

Obrovský dík patří všem lektorům ZDrSEMu a Prázdninové školy Lipnice, kteří nám neustále pěchovali do hlav základní tři kroky první pomoci: Rozhlédni se, Reaguj a Rozmýšlej! Díky jejich profesionalitě jsme za ty čtyři dny udělali obrovský krok vpřed. Děkujeme Báro, Aleno, Markéto a Karle! A děkujeme i Tobě, Šimone!


Kdo byl mrtvý horolezec? Vyloupili autoři červenou knihovnu? Kdo poblil záchod? A co na to Jan Tleskač? Nebo Šimon Babíček?

© Kolektiv unavených autorů Na Piavě

obrazek obrazek obrazek obrazek obrazek obrazek obrazek obrazek obrazek obrazek obrazek

««« Předchozí text: Osvěta do světa Následující text: Hamerák 2009 »»»

Pavel Solar | 6. 9. 2009 Ne 20.59 | Trening | trvalý odkaz | tisk | 8455x

Komentáře k textu

Rss komentářů tohoto textu - Formulář pro nový komentář
[1]
Bára 7. 9. 2009 Po 11.40

Snad jste obstáli???SNAD??? Ale no tak, jediné, na čem musíte zapracovat je umět se občas pochválit, to vám moc nešlo, bando jedna vodácká! Byl to výjimečný kurz, ve všech směrech musím říct. A něco vám prásknu.. cestou zpět byl Šimon v autě podivně zamlklý. Na otázku co se stalo povídá:„nic, jen jsem takový… dojatý, řekl bych!“ :) Díky za článek,moc pěkně jste to napsali.

[2]
Ender 7. 9. 2009 Po 11.54

Šimon a dojatý? To se mi nechce zdát. Nebo že by svět už opravdu nebyl takový jako dřív? ;-) Doufám, že budou brzo i fotečky a videa k dispozici… Zážitků jsem plný a chrlím je na všechny kolegy.. :-)

[3]
Kuba 7. 9. 2009 Po 15.12

Kolem mne chodí po chodnících podivní lidé, nepadají k zemi, docela dobře se jim dýchá (i když už jsem se chtěl párkrát pro jistotu zeptat) a vůbec jsou docela zdraví a čilí. Připadám si mezi nimi nesvůj…

[4]
Zdeňka 7. 9. 2009 Po 19.54

Jojo, svět se změnil.. když jsem dneska byla nakoupit, hnedle jsem stopila pár igelitových rukavic na pečivo, protože jsem měla jiný batoh než obvykle.. Bylo to super, díky za skvělý kurz

[5]
Bára 7. 9. 2009 Po 20.51

Igelitové rukavice na pečivo mě pobavily:)) Ještě jsem zapoměla na jednu věc… Jak už jsme říkali, absolvováním Zdrsemu se u každého z vás bohužel zvýšila pravděpodobnost, že brzy budete čerstve nabyté zkušenosti potřebovat. Neptejte se proč, nevíme, ale statistika mluví jasně…Nepřeju vám to, ale pokud se něco takového stane, a pokud budete mít potom náladu se o zážitek podělit, budeme moc rádi když nám napíšete. Díky! A zdraví zdar!

[6]
šimon 7. 9. 2009 Po 21.00

Bylo to krásné… ZDrSEM i článek, děkuji. . Krásné bylo zjištění, že vám nikdo nemusí nic říkat, domluvíte se, nehádáte se, zachraňujete a ošetřujete rychle a efektivně. Neplýtváte jídlem (konečně někdo upekl i uvařil prasečí nožky), umíte abstinovat (3 bečky)… Únavné čtyři dny, které mne naplnily optimismem a velmi dobrým pocitem.

[7]
Haňule 7. 9. 2009 Po 21.30

odkaz na pár fotek pro ty co ještě nepodlehli fb :) http://www.facebook.com/album.php?… a článek mě dostal,kolektiv unavených autorů na Piavě zjevně nebyl po kurzu ještě dost unaven :D hodně dobrý :)

[8]
Hasan 7. 9. 2009 Po 22.10

Potvrzuji, že do tejdne budete opravdu někoho zachraňovat. Taky koukam, že jste zase zabili Kennyho, parchanti :-) Ale rychlá hospodalizace vam šla jak vidno velmi dobře :-)

[9]
Markéta mejl 7. 9. 2009 Po 22.11

Děkuju za super článek reakce a kurz. Bylo to moooc fajn ;-)

Lida 8. 9. 2009 Út 07.48

Kromě toho, že při měření v terénu přemýšlím, jak bych popsala cestu záchranářům k nám v případě úrazu, tak ze sebe konečně začínám dostávat všechny dojmy a pocity, které se ve mě nějak během kurzu schovaly, asi nějaká přirozená sebeobrana organizmu proti silným emocem, člověk si prostě hraje na tvrďáka a pak se to teprve začíná uvolňovat. Prostě to vypadá, že svým vyprávěním jsem už získala několik dalších budoucích adeptů pro tento naprosto výjimečný kurz. Díky moc všem, že jsem se mohla zúčastnit.

Ostravak 8. 9. 2009 Út 11.16

Myslím, že zamlklých posádek na cestě zpět bylo více. My s Ondrou jsme půl hodiny neřekli ani slovo. Vlastně první slova po půl hodině byla, že to auto stojí na pěkně blbém místě a řidič na sobě nemá ani reflexní vestu.

A že se svět změnil taky potvrzuju. Dneska jsem sednul do auta a první co bylo, že jsem si upravil sedadlo a opěrku hlavy a první zastávka byla u lékárny abych doplnil 10 let prošlou lékarničku.

Tamarka 8. 9. 2009 Út 16.16

Ahoj, procitam se clankem o Zdrsemu, Kubicek mi do telefonu nevypravel o nicem jinem a zkoukla jsem ted fotky. Pri nekterych situacich mi uplne behal mraz po zadech. Vypadate sehrane, profesionalne a rychle. Jste fakt dobry! Tesim se, az vas vsechny uvidim.

Alena 8. 9. 2009 Út 22.42

Jo, souhlasím, jste sakra dobrý. Do teď nechápu, kde jste na té skále vykouzlili nosítka :-). Díky, byl to skvělý kurz s úžasnýma lidma.

PB 9. 9. 2009 St 09.30

Z pohledu zachraňovaného jsem rád, že budu mít kolem sebe dostatek schopných zachránců. Pro jistotu se ještě přihlašte do seznamu očkovaných proti prasečí chřipce ať nepřežije jenom Paroubek s Topolánkem. Tento typ kurzů je jednoznačně dobrá věc. Pokud jde člověk do rizika měl by ho umět co nejvíce eliminovat.

Kuba 9. 9. 2009 St 10.33

Zjišťuju, že BOReC funguje i obráceně, spousta Bdělých příslušnic něžného pohlaví je neOslovitelná, neReagující a nakonec zbývá konstatovat, že je lepší mluvit k Cepu. Otázkou zůstává, zda v takovém případě aplikovat bolestivý podnět…

Markéta 9. 9. 2009 St 11.46

Přidávám odkaz na fotky z mého foťáku: http://margota.rajce.idnes.cz/…_ExlClusive/… ;-)

šimon 9. 9. 2009 St 21.05

Drazí Bdělí kamarádi, Oslovuji vás nabídkou učinit ve čtvrtek 24.9. malé zhodnocení právě proběhlého zdrsema (to již věřím budou zážitky pěkně utříděné a emoce uvolněné). Zapádlujem, promítnem videa, něco malilinko Vám k tomu řeknu, pak správně zaReagujeme na požité bylinné čaje a tuším že nejeden Cep se mezi námi objeví… Zváni jsou všichni

Haňule 10. 9. 2009 Čt 10.19

Tak jdu ráno na vizitu a zdržela jsem se na pokoji č.4, bo z titulní strany regionálního týdeníku na mě kouká Ostravak :D Eštěže mi pacoši půjčili noviny. Totéž písmem a fotogalerií zde http://www.zdarskevrchy.cz/…kroku-krokem

Masák web 10. 9. 2009 Čt 15.51

Ej páni kajakáři… luxus. 8-) :-)

Ender 12. 9. 2009 So 15.03

Tak si tak jdu nocnima Kunovicema a najednou předemnou borec leží uprostřed silnice. Absolvent kurzu se nezapře, protože jdu k ležícímu krokem se slovy, pane co je vám? Na slova nereaguje, tak následuje bolestivý podnět. Zřejmě byl tak silný, že zachraňovaný začíná pomalu vstávat, ale neví kde je… Po několika dalších otázkách kolem stavu ležícího začínám mít pocit, že je vše v pořádku. Akorát zachraňovaný má pravděpodobně pocit že jsem se zbláznil… Normálně by ho totiž každý asi poslali do … Jó časy se mění

Ender 12. 9. 2009 So 15.06

Jo, doufám, že tímto je snad počet zásahů do týdne vyčerpán..(No, ikdyž mám občas pocit, že ať se stane cokoliv, budu se tlačit k záchraně. přecijen kolik procent z davu to umí tak dobře jako já…)

Zdeňka 12. 9. 2009 So 20.08

Dobře že ses rozhlédl, ale měls s sebou rukavice? Moje paranoia stále trvá.. Vypadá to, že čtvrtek bych měl být Ok, v kolik se bude začínat?

šimon 12. 9. 2009 So 22.54

Pro pádlující bych to viděl tak od čtyř, promítání tak od šesti. Těším se na všechny.

Na texty napsané před více jak 60 dny nelze dále reagovat.