Když vlny se valí a kaskády řvou - Aneb lama na Hameráku

Léto za sebou zabouchlo dveře a noci začínají být zatraceně chladné. Ale co, vodácká sezóna ještě neskončila. Čeká nás tradiční Hamerák. Slyšel jsem o tomto potoku hodně – historky plné nadšení a krve. Jen těžko se popisuje, co všechno se mi motá hlavou. Sebevědomí napumpované od poslední ostré zkoušky ve Veltrusech volá, že to bude pohoda. Na druhou stranu hlas vzadu jasně a zřetelně tvrdí: „Rozbiješ si pysk.“ Takže hurá do toho.

Domluvit odvoz (vlaková sekce opět zrušena), sbalit matroš, přivázat lodě a můžeme vyrazit směr Malý Ratmírov. Už cesta tam byla naplněna kulturou a Tony se ukázal jako rozený sommelier. Nakonec jsme zakotvili v kiosku “U nasraného dědka“ jak sám sebe označil úžasný pan hostinský. Moc toho nenamluvil, ale těch pár vět rozhodně stojí za zveřejnění. Na Masáka: „Tebe si pamatuju, před pěti rokama jsem tě vyhazoval i s kytarou.“ Do davu: „Nedávno tady seděli a hráli taky na hovno.“ Chtěli jsme ho povznést, odmítl. První večer nekompromisně ukončila manželka pana hospodského slovy: „Je půl druhé. Už toho bylo dost.“ V sobotu ráno v klidu snídám. Domlouváme složení Lama-teamu a geniální závodní strategii – start, autobus do Dvorečku a splutí spodního úseku. Čas nás netlačí, podle startovky vyrážíme až před dvanáctou, tak jdeme kouknout na první dvě kaskády. Už při prvním pohledu jsem rád, že to nepojedu. Bohužel zítra se tomu asi nevyhnu. Do hydra!

obrazek

Bravurně projíždím první branku a pálím to zběsilým tempem přes přehradu (poznámka redakce: veskutečnosti je to rybník). Musím chytit bus. S Lama-teamem a několika dalšími vodáky, kteří kopírují náš plán, přejíždíme k mostu ve Dvorečku. Čekáme na Hasana, jenže přichází špatné zprávy. Romča na první kaskádě zlomila pádlo. Neví se, co bude dál. Zde dochází ke zrodu Kamikadze-teamu. Marek (duchovní otec seskupení) navrhuje splutí pod Vláďovým vedením. Všichni souhlasí, jen Vláďa ne. Tak čekáme dál. Nakonec se přece jen Hasan s Romčou a novým pádlem objevují a můžeme konečně jet. Potok se kroutí z jedné strany na druhou, meandr za meandrem ubíhá. Houpeme se na vlnkách a větve okolních stromů “hladí“ po tvářích. Průjezdy pod některými mostky jsou dost natěsno. Verča hlady kouše pádlo. Málem si vylomila zub. To už jsme ale skoro v cíli. Čaj, chleba s cibulí a pivko jako odměna pro závodníky :-) Dojít k vláčku je pak asi nejtěžší úkol dne. Stálo to za námahu. No, kdyby to bylo blíž, nezlobil bych se. Štreka jak cyp.

Večer panuje pohodová atmosféra. Účastníci zájezdu si vyměňují dojmy, uzeniny a jiné dobroty, destiláty. Panuje krutá prohibice a tak se stoly prohýbají. Zbytek nebudu rozmazávat, jen Kačička objevila kadeřnické vlohy a vznikl text písně (k nahlédnutí v dokumentech).

Z Kamikadze-teamu zbylo pouze zdravé jádro – já, Verča a Mára. Opět se nás ujali Hasan s Romčou. Postupně proskakujeme oknem ve spodní hrázi a řítíme se k první kaskádě. Už to hučí. Míjím nepříjemnou skalku vlevo a narážím do kamene na protějším břehu. Zbytek kaskády jedu pozadu. Vyšlo to. Lehký oddech před dvojkou. Průjezd hladký (haluz). Verča zkouší můj trik z předchozí peřeje. Taky úspěšně. Marek otestoval novou přilbu a frčíme dál. Trojka vypadá celkem přívětivě. Náraz. Špicí přímo trefuju kámen. Naštěstí jsem to ustál a jakoby nic pokračuju. U čtvrté kaskády zastavujeme a přenášíme. S úlevou a napumpovaní adrenalinem se dostáváme do známých míst.

obrazek

Dolní úsek se zdá ještě pohodovější než včera. Zase ta zk…ná štreka na vlak. Šťastní, (u)spokojení a živí jedeme úzkokolejkou do Ratmírova. Krásný závěr skvělého vodáckého víkendu. Nebo ještě ne? Marek bere loď: „Jedem znovu. Vrch stihnem.“ Pojedeme taky, to dobře ví, “kamarád“. Druhá jízda byla snad ještě větší hukot než ta první. Statečně se pereme s vlnami a válečky. Ono to jde! Paráda! Marku: „Díky, žes nás vyhecoval.“

obrazek

Teď už ale nezbývá než se sbalit, rozloučit se a jet domů. Úžasná akce, perfektní banda, vynikající organizace, spousta silných zážitků. Za rok znova. AHOJ!

Text: David, Verča
Foto: web – Žralok, Pivas foto

««« Předchozí text: Podzimní úklid Následující text: Eskymování 2012/2013 »»»

Hasan | 11. 10. 2012 Čt 10.18 | WW, Společenské akce | trvalý odkaz | tisk | 2074x

Komentáře k textu

Rss komentářů tohoto textu - Formulář pro nový komentář
[1]
Vláďa 11. 10. 2012 Čt 11.57

Ještě bych doplnil, že Kamikaze skupina po mém odmítnutí vedení přemýšlela o tom, že to pojedou bez vedení :-)

[2]
Tony 11. 10. 2012 Čt 12.49

No jo příliš vysoká sebedůvěru, měli bychom s tím něco udělat ;-)

[3]
Boženka 11. 10. 2012 Čt 12.54

Jéééé! Parádní článek! :) Akorát mě mrzí, že si nemůžu zazpívat novou oddílovou brutálně pravdivou píseň :D Musíte mi ji nazpívat a poslat!!

[4]
David 11. 10. 2012 Čt 13.30

Věděli jsme, že by nás v tom Vláďa nenechal ;-)

[5]
Vláďa 11. 10. 2012 Čt 14.39

Ale nechal…

[6]
Růženka 11. 10. 2012 Čt 14.42

Pěkný článek kamikaze lamy! :-)

[7]
Peťa 11. 10. 2012 Čt 15.01

Jaká je Hanka sladěná! To jistě nebude dílem náhody :) Pěkný článek ;)

[8]
Hanka 11. 10. 2012 Čt 18.05

Hmmm, chybí mi červený pádlo… Nebo aspoň černý ;) Jinak- dobrý článek kamikadze sekce! Bez vedení! Ať žije anarchie! :D

[9]
Hasan 12. 10. 2012 Pá 09.01

Jo tak anarchie říkáte? Těšte se na Vavřinec ;-)

Juraj 12. 10. 2012 Pá 09.31

Ano ano, těšte se ! 8-)

Na texty napsané před více jak 60 dny nelze dále reagovat.