Bože a Růžo na Doubravě
Je to tady, hurá hej!
Čeká nás první kajakářská peřej.
Těšíme se hrozně moc,
nespaly jsme celou noc.
Půjčujeme si věci,
máme blbé kecy.
Růži lítá v helmě hlava,
čepice to spraví, sláva!
Střecha by rád vestu emko,
Tony mu však dává elko.
Má to v oku, chlapec mroží,
tahle voda bude boží!
Auta zdají se být nafukovací,
kajaky zas vyfukovací,
vyrážíme za Doubravou,
kde kry snad už nepoplavou.
Konečně jsme všichni spolu,
v hospodě u jednoho stolu.
Kája nadšeně diriguje,
hlučný mužný stůl spřáteluje.
Je to tu fajn fajn fajnový,
zpíváme a maso je libový.
Chleba lítá, jaké štěstí!
Snad nám nedá nikdo pěstí.
Diskolouka na nás čeká,
antivolumista se volumisty leká.
Respekt ten však Hasan má,
dál nám paměť nesahá…že by strašil vlasama?
Kajakáři do stanů běží,
bezstanovci ještě netuší, kde leží.
Hledají stan pro ně volný,
odolný a větruvzdorný.
Drsnou zkoušku vyhrává
stan naplněný lemrama.
Tak jsme se tam v pěti sešli,
i tři krosny se tam vešly.
Když přepadla nás ráno zima,
v neoprenu bylo prima.
Na rameni s kajakem,
hurá za říčním eskymákem!
A tak první pokyny,
dostáváme od Tonyho skupiny.
„Bože Růžo, vracák tu je,
v něm naše skupinka zastavuje!“
My však jedeme si stále,
lážo plážo v klidu dále.
Zdoláváme plno vlnek,
přenášíme padlý stromek.
Za ním zákeřný raft odpočívá,
na Tonyho si tam číhá!
Potápí ho, sviňouch jeden,
ale Tony zvládá to s přehledem.
O kus dále Boženku dilema čeká,
šutr vpravo, šutr vlevo a raft před ní ji leká.
A tak Tony nevěřícně sleduje,
jak Boža na raftu parkuje.
A jak se na Martina chystáme?
Klobásu jíme a kofolu chlastáme.
Boža si krysu v peřejích trénuje
a Martin už za chvíli tu je.
Pod ním záchrana se připravuje
a Střecha všechno dokumentuje.
„Za oranžovou lodí držte se,
pořádně zaberte a nebojte se!“
Otočku na poslední chvíli Boža zvládá,
zato Růža si to v pohodě pozadu dává.
A Upýr prý si na Martinu,
jen tak zastavil na svačinu!
První, druhá a třetí krysa z vody se dere,
Doubrava s sebou Maru, Růžu i Vláďu si bere.
Naši hoši šikovní však byli
a všechny plaváčky nám zachránili.
Naráz jako z hororu,
počasí na potvoru.
Vichr, kroupy, stromy na nás padají,
zatímco ostatní už si někde v teple papají.
Dojeli jsme v pohodě,
dáváme si velký čaj v hospodě.
Těšíme se na vodácký bál,
kde zabíráme celý jeden sál.
Hasan praví: tombola ta úspěšná bude,
3 vrtulníky a kávovar k nám pude!
A měl pravdu, vyhráváme!
Pak si se vším pohráváme.
„Kankánové tanečnice,
jsou jen kurvy, a nic více!“
Zjišťuje nešťastný Kubíček,
poté, co je všechny pozve na rumíček.
Country pogem oblíbeným,
protančíme sálem celým.
A skládačková žirafa s úsměvem,
kontroluje tanec i se zpěvem.
Pak už jen zlatý hřeb večera:
Zbyňa v plavkách místo striptéra.
Všichni čumí, je fakt skvělý,
baby plácají ho po prdeli.
Mrazivý stan nás ledem vítá,
ochranu před sněhem však skýtá.
Brzy i breakaři přichází,
„růžová budoucnost“ jim neschází!
Vrtulník lítá nám nad hlavami,
„Kája se zvětšuje“ mezi námi.
Růženka „dusí se ráda“
a Kuba má „kokota Koukala“ za kamaráda.
Dneska je Apríl, haha, sněží!
A dva rozbité vrtulníky pod Kubou leží.
Oira, oira, tančíme v kole,
naráz vysvitne slunce! No ty vole!
Ledový neopren na sebe soukáme,
soucitně při tom na sebe koukáme.
„Co furt máte? Je to lepší, než sex!“ Upýr zvolá.
A my na něj hledíme jak na kus vola.
Růža zas jen hladí vodu
a uvízne na prvním možném bodu.
V záklonu tam směje se,
má to být snad recese?
Navíc žravý vracák,
otočil ji, prasák!
Zbyňa skejťák si nezívá,
o grónské zemi pěkně zpívá.
Krysové místo nastává u Martina,
Peti i Božence je po něm zima.
Později však jde to! Hurá sláva!
Eskymáka i lemra dává!
Už jsme zase všichni spolu,
v hospodě u jednoho stolu.
Plni zážitků svíčkovou si dáváme
a zanedlouho v Brně se shledáváme.
Těšíme se kajakáři milí,
na další společně strávenou chvíli!
Někde zase na vodě,
v té největší pohodě.
A na závěr chceme poděkovat všem, co nás naučili pádlovat, jezdit rovně, zatáčet, zastavovat, nastupovat, vystupovat, krysit i eskymovat, taky děkujeme těm, co se nás pokusili naučit vracákovat, traverzovat a vyhýbat se šutrům i raftům a taky těm, co se o nás celý víkend tak pěkně starali! Vám všem třikrát: hurá, hurá, hurá!!!
napsaly: BožeRůžo







««« Předchozí text: Vírské Víření 2012 Následující text: Salza 2012 »»»
Kuba | 12. 4. 2012 Čt 19.52 | WW, Trening, Společenské akce | trvalý odkaz | tisk | 1391x
Komentáře k textu
Rss komentářů tohoto textu - Formulář pro nový komentářTřicet tři slok, mám z toho šok. Bradu si podpírám, už ani lok. Nebo dál nebudu moct držet krok…
Takže jenom smekám ;o)

Nejsem sice ždný lenoch ale na Doubravu jsem nemoh. Jenom lituju toho, že jsem měl práce mnoho. Výlet vám moc závidím na Víru se s váma uvidím.
A já už se těším velice,
až holky zarepujou na Vánoční desítce.
Čegedap!
Yeah! Yeah! 
Mám z vaší básně kůži husí, smíchem mě to na zem kosí! Až si text zas prolítnu, kdykoli si promítnu, jaká byla Doubrava, s děckama a s lemrama 






